Ako nato japonskí vedci prišli? Rozostavali po severozápadnom pobreží ostrova Honšú mnoho gama detektorov. Vytúžená udalosť prišla vo februári 2017. V meste Kašiwazaki až 4 detektory spozorovali silný gama impulz po výskyte blesku vo vzdialenosti len pár stoviek metrov. Následná analýza gama impulzu ukázala 3 výtrysky gama žiarenia. Zdrojom prvého výtrysku bol samotný blesk. Druhý výtrysk vznikol interakciou medzi gama žiarením z blesku a dusíkom v atmosfére Zeme. O čo vlastne pri tejto zrážke ide? Gama žiarenie vytrhne z atómu dusíka neutrón, dusík sa tak stane nestabilným. A tu prichádzame k tretiemu výtrysku gama žiarenia. Ak je dusík nestabilný, rozpadá sa na 13C (stabilný izotop uhlíka so 7 neutrónmi). Pri tom vznikajú pozitróny, ktoré rýchlo anhilujú s všadeprítomnými elektrónmi za vzniku silného gama žiarenia. A práve toto gama žiarenie je predmetom tretieho výtrysku.
Vedci tak majú rukolapný dôkaz, že i blesky hrajú rolu pri tvorbe antihmoty v zemskej atmosfére.
Statistiky: Napsal od Eduard Boldižár — 09. pro 2017, 04:18
]]>
Dvojlom vakua představuje polarizaci světla, procházejícího velmi silným magnetickým polem. Světlo je polarizováno v důsledku probíhajících kvantových fluktuací, při nichž vznikají virtuální páry částic a antičástic. Ačkoliv se jedná o tzv. rezonance, tedy částice, které nelze zachytit detektory, mají pozorovatelný vliv.
Statistiky: Napsal od Petr Valach — 01. pro 2016, 01:00
]]>
Byla detekována velmi hmotná částice, 12krát hmotnější než higgson. Objev zatím nepotvrzen, protože jde o pozorování pouze několika desítek párů.
Horší zpráva: Nedaří se dosud odhalit ani jedinou supersymetrickou částici. Především se očekával objev gluina. A to znamená velmi vážný problém pro teorie, které se supersymetrií počítají. Například teorii superstrun.
Sledujte další články .
osel.jpg
Statistiky: Napsal od Petr Valach — 19. pro 2015, 20:14
]]>
Čítajte na
darkmatter.jpg
Statistiky: Napsal od Eduard Boldižár — 29. lis 2015, 02:05
]]>
Více na .
Statistiky: Napsal od jimmeak — 15. zář 2015, 20:52
]]>
Čtěte na .
hydrogen.jpg
Statistiky: Napsal od jimmeak — 02. zář 2015, 22:08
]]>
Statistiky: Napsal od Eduard Boldižár — 27. črc 2015, 19:48
]]>
Statistiky: Napsal od Eduard Boldižár — 25. črc 2015, 20:11
]]>
Tento polovodičový nano-laser může produkovat až bilion laserových pulsů za sekundu, což je nejrychlejší laser v předávání informací.
Lasery byly vytvořeny v Imperial College v Londýně ve Velké Británii a Friedrich-Schiller-Universität Jena v Německu z oxidu zinečnatého umístěného na povrchu stříbra."Zatímco nejrychlejší lasery potřebovaly několik nanosekund na jeden cyklus naše polovodičové nano-lasery potřebují méně než pikosekundy, a proto jsou tisíckrát rychlejší," řekl Carsten Ronning, jeden z výzkumníků. Laser je také stabilní při pokojové teplotě, což je ideální pro použití v internetových a komunikačních systémech.
"Když jsme na tom začali pracovat , chtěl jsem, aby se přepínání urychlilo na pikosekundové, které je 1/1000000000000 sekundy. Ale my jsme dokázali jet ještě rychleji, až do bodu, kde si materiál sám nastaví rychlostní limit. ".
Tento průlom by mohlo vést k rychlejší připojení k internetu a přenosu dat, a je publikována v Nature Physics. Nanodráty oxidu zinečnatého jsou jen 120 nanometrů v průměru - kolem tisíciny průměru pramene lidského vlasu.
"S největší pravděpodobností jsme dosáhli maximální možnou rychlost, při které lze polovodičový laser ovládat," řekl Robert Röder, PhD student zapojen do projektu.
Statistiky: Napsal od JanaNováková — 04. říj 2014, 16:58
]]>