čím prostorově rozsáhlejší struktura, tím vyšší její hmotnost, anebo celková energie
čím prostorově úspornější struktura, tím nižší její hmotnost anebo celková energie
hmotnost hmotné struktury není konstanta korelující s množstvím hmoty ve struktuře, je proměnná odvozující se z prostorového uspořádání struktury
poznámka na okraj: dá se dovodit, že např. nestabilní atomové jádro má rovněž nestabilní hmotnost a svou nestabilitou emituje mikrogravitační vlny / gravitační mikrovlny
jelikož proměnlivou hmotností proměnlivě působí na geometrii prostoru
přirozeně jde o v praxi téměř neměřitelný jev
Statistiky: Napsal od OndrejDvorak — 25. led 2021, 00:48
]]>
Hmotnost je funkce uspořádání hmoty, negativně korelující, v nepřímé úměře s její hustotou.
Čím hustěji, kompaktněji je hmota uspořádaná, tím nižší je její hmotnost, tím nižší je její gravitační působení. Z toho důvodu, že kompaktním uspořádáním se snižuje celková míra zakřivení prostoru, které hmota způsobuje. Zakřivení prostoru se nesčítá, překrývající se "gravitační oblasti" se spojují do nového celku, jehož "gravitační vydatnost" je nižší, než "vydatnost" jednotlivých částí. Rozředěním stejného množství hmoty určité soustavy narůstá celková hmotnost této soustavy, a naopak zahuštěním její hmotnost klesá. Tímto vysvětluji úbytek hmotnosti při fůzi a nárůst při štěpení atomů. Elektron sám o sobě je nehmotný, hmotnost protonu ve srovnání s neutronem snižuje tím, že elektron v neutronu svým působením umožňuje méně kompaktní uspořádání a naopak pozitivně nabitý proton je oproti neutronu kompaktněji uspořádán, je hustčí, a tudíž vykazuje nižší hmotnost. Úbytek hmotnosti neutronu při beta rozpadu není v důsledku ztráty "hmotnosti" ztrátou elektronu, ale v důsledku zvýšení hustoty ve své vnitřní struktuře. Neutron je uvolněná, prostorově větší struktura, proton je prostorově kompaktní forma neutronu.
Statistiky: Napsal od OndrejDvorak — 23. led 2021, 15:07
]]>
]]>
]]>
Pojďme se zeptat, jestli je tento vztah oprávněný.
S hmotou a její paritní vlastností hmotností se pojí další fyzikální jev, a tím je gravitace. Gravitace je popisována jako důsledek působení hmoty na prostor, a zároveň stejně tak působení prostoru na hmotu. Vztah hmoty a gravitace je de facto cyklickým vztahem, v němž není jednoznačně určeno co je příčinou čeho, příčinnost je ve vztahu hmoty a prostoru obousměrná. Hmota je schopná zakřivovat prostor a prostor je schopný svým zakřivením ovlivňovat pohyb hmoty. Dá se říct, že zakřivení prostoru jednoho tělesa je určujícím pro pohyb tělesa jiného, jehož vlastní zakřivení prostoru je zas určující pro pohyb tělesa prvního.
Existuje parita mezi hmotou a gravitací a jelikož existuje parita mezi hmotností a hmotou, existuje také parita mezi hmotností a gravitací. Alespoň dle současného chápání.
Pojďme se zeptat, zda-li existuje i jiná možnost, a tou je - co když, gravitace, je původcem hmotnosti, a nikoliv hmota. Co když hmotnost je právě taková, kterou hmotě určí gravitace, tj. stav prostoru. Co když odpovědí na otázku jakou hmotnost má určitá hmota dává prostor mírou toho, jak jej tato hmota ovlivňuje, a stejná hmota může prostor ovlivňovat různou měrou. Pakliže by stejná hmota mohla ovlivňovat prostor různě. Potom by stejná hmota mohla mít i různou hmotnost. A tím by byla zrušená parita mezi hmotou a její hmotností a stejná hmota by mohla nabývat různé hmotnosti, dle variabilního působení na prostor.
Statistiky: Napsal od OndrejDvorak — 24. pro 2020, 19:58
]]>
Profesor Michal Křížek z Matematického ústavu AV ČR a Kosmologické sekce ČAS vám ukáže, jak lze antigravitačním vlivem vysvětlit vzdalování Měsíce od Země, vzdalování Marsu od Slunce a podobně.
Téma není úplně nové, ale jeho důsledky začínají být rozpracovávány až v poslední době.
Statistiky: Napsal od Petr Valach — 03. pro 2017, 14:20
]]>
Vedci z Inštitútu Maxa Plancka sa vyjadrili, že charakter gravitačných vĺn je podobný ako pri prvom výskyte. Okrem toho vedci pracujú i s alternatívnou teóriou, ktorá hovorí, že pôvodcom gravitačných vĺn nie sú, ale oproti čiernym dieram ľahšie náprotivky, takzvané neutrónové hviezdy.
Pre pripomenutie, prvý výskyt udalostí nastal v septembri 2015 a druhá udalosť hneď o tri mesiace.
Zachytenie udalostí prišlo po mesiaci aktívnej činností detektora LIGO. Pred uvedením do prevádzky bol päť rokov vypnutý kvôli údržbe a taktiež dostal detektor za ten čas aj nejaké vylepšenia.
Udalosti sa budeme na našej stránke ešte venovať.
blackholeart.jpg
Statistiky: Napsal od Eduard Boldižár — 14. čer 2017, 18:54
]]>
Za dalšího objevitele je považován Fritz Zwicky, švýcarský fyzik a astronom, který se proslavil teoretickým objevem supernovy a praktickým skryté hmoty a jehož matka byla rovněž českého původu.
Přečtěte si článek na stránce VTM:
Karel Pacner:
O českých objevitelích mj. gravitačních čoček pojednává i článek Pavla Vachtla .
Statistiky: Napsal od Petr Valach — 18. bře 2017, 10:59
]]>
Na zopakovanie, gravitačne vlny vznikajú pri katastrofických udalostiach, napr. pri zrážke čiernych dier, kedy okamžitá zmena v časopriestore vytvorí gravitačne vlny.
Udalosť GW151226 vytvorila dvojica hmotných čiernych dier o 14 a 8 hmotnosti Sĺnk za vzniku čiernej diery o hmotnosti 21 Sĺnk. Zdroj gravitačných vĺn je vzdialený 1,4 miliard svetelných rokov. Sami sa určite pýtate, kde sa stratila zhruba hmotnosť jedného Slnka?
Väčšia časť energie bola vyžiarená práve vo forme gravitačných vĺn, menšia časť pravdepodobne vo forme gama zábleskov.
Statistiky: Napsal od Eduard Boldižár — 15. čer 2016, 23:43
]]>
kulhanek.jpg
Statistiky: Napsal od Petr Valach — 06. bře 2016, 01:11
]]>
Statistiky: Napsal od Petr Valach — 02. bře 2016, 03:15
]]>
Srdečně zdravím,
vážení kolegové a přátelé, k nedávným zprávám o první úspěšné detekci gravitačních vln jsem si před časem dovolil napsat stručný fyzikální komentář (umístěný na konci kapitoly 2.7 „Gravitační vlny“ monografie „Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu“):
http://www.astronuklfyzika.cz/Gravitace ... GravitVlny .
Pokud Vás z toho něco zaujme, uvítám Vaše připomínky, názory a osobní postřehy.
Hezké předjarní dny,
Vojta Ullmann-www.AstroNuklFyzika.cz.
Statistiky: Napsal od Petr Valach — 01. bře 2016, 11:47
]]>
„Gravitační vlny by se mohly vztahovat ke vzniku superhmotných černých děr ve středu galaxií, u kterých nemáme přesnou představu, jak vlastně vznikly nebo také jak vznikly první hvězdy,“ tvrdí v rozhlasovém rozhovoru astrofyzik Jan Palouš.
S nástupem nových detektorů gravitačních vln lze očekávat značný pokrok v lokalizaci zdrojů vlnění i ve vysvětlení řady dosud nevysvětlených jevů ve Vesmíru.
„Předpokládáme, že se zvýší citlivost jednotlivých detektorů LIGO, bude jich také více, budou v Japonsku, Indii a v Evropě. Tak bude snažší lokalizovat odkud gravitační vlny přicházejí. Můžeme očekávat hodně následujících objevů,“ dodává Jan Palouš.
Rozhovor s profesorem Paloušem si poslechněte na stránce .
palous.jpeg
Statistiky: Napsal od Petr Valach — 28. úno 2016, 03:38
]]>
Statistiky: Napsal od Petr Valach — 23. úno 2016, 18:47
]]>
O dôležitosti tejto správy sa rýchlo dozvieme z bombardovania snáď všetkých médii na svete. I takých, čo v inom prípade o vede nepíšu takmer vôbec. Čo za významnú udalosť sa stala? Aké to má dôsledky pre fyzikálnu obec a pre celý svet? Čo predchádzalo k objaveniu doteraz nepolápiteľných gravitačných vĺn?
Čítajte na .
Statistiky: Napsal od Eduard Boldižár — 16. úno 2016, 01:06
]]>