Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko

[Petr Valach]

Máme k dispozici zajímavou a kvalitní topografickou mapu jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko od sondy Rosetta. Spolu s tím ovšem vyvstala záhada v podobě světlého "krku", který spojuje obě větší části jádra.
Na další informace se podívejte na náš .

[Petr Valach]

Na kometě Čurjumov-Gerasimenko byly Rosettou nalezeny podivné útvary v podobě malých pyramid. Jejich výška je v řádu desítek metrů (kolem 20), jsou tedy menší než známé egyptské pyramidy. Mají nepravidelný tvar. Rosetta je poprvé spatřila začátkem sprna.

[Petr Valach]

Kometa je dnes nejblíže Slunci, přibližně 1,24 AU daleko, nachází se v přísluní. O kometě a její aktivitě, o práci sondy Rosetta i možnostech obnovení spojení s landerem Philae píše Marek Biely ve svém článku .

Agetura ESA hlásí, že se jí podařilo odpovědět na otázku, která vznikla po prvních snímcích komety 67P sondou Rosetta – je neobvyklý tvar jádra komety výsledkem eroze nebo spojením dvou jader?

Čtěte na .

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko v létě prolétla přísluním. Její aktivitu ve vzdálenostech od Slunce jen o něco větších, než se nachází naše Země, samozřejmě monitorovala i sonda Rosetta. To se bude dít i nadále, nakonec však ne tak dlouho, jak bylo plánováno. Sonda totiž napodobí modul Philae a přistane na kometě, čímž ukončí svou velice úspěšnou misi. Stane se tak na podzim roku 2016. Ještě předtím ale bude sonda pokračovat ve své práci, jež přináší klíčové poznatky i k nám na Zemi. Mezi ty nejnovější patří to, že se na kometě nachází molekulární kyslík.

Více na .

67P-Rosetta.jpg (5.5 KiB) Zobrazeno 17261 krát

Takto byla vyfocena kometa 67P sondou Rosetta, když se letos 2. ledna nacházela 86,8 km daleko od jádra. Zobrazena je především lokalita Imhotep. Rozlišení je 1,57 m/pixel.

67p_2.1.2016.jpg (8.75 KiB) Zobrazeno 10886 krát

Sonda Rosetta definitivně odhalila na povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko vodní led. Stalo se tak v lokalitě Imhotep a na detailních fotografiích je označen kolečky a šipkami. Kometa 67P je z tohoto hlediska velice podstatnou kometou, protože díky ní se prokázalo, že výskyt vody na povrchu či uvnitř jádra komet je spíše pravidlem než výjimkou. A navíc na této kometě jako vůbec první byl nalezen molekulární kyslík. O objevu jsme .

67p_ice.jpg (14.52 KiB) Zobrazeno 10878 krát

[Petr Valach]

Kometa 67P pohledem kamery OSIRIS na sondě Rosetta ze vzdálenosti 11,9 km. Rozlišení je 1,09 m/pixel. Snímek byl pořízen 19. 3. 2016 a publikován 27. 3. 2016.

67p_19.3.2016.jpg (29.37 KiB) Zobrazeno 10244 krát

Vědečtí pracovníci Martin Jutzi a Willy Benz ze švýcarské univerzity v Bernu na základě počítačových simulací zjistili, že současná podoba komety 67P/Churyumov-Gerasimenko je stará jen asi jednu miliardu let. Vyvrátili tak tvrzení, která poukazovala na její vznik přímo v této podobě již před 4,5 miliardami roků. Zdá se, že kometa vznikla jako dvě různá tělesa, jež se později spojila do formy, v jaké kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko známe v dnešní době. Kometa by se však v budoucnu měla dle vědeckých studií opět rozdělit na dva samostatné objekty.

Ačkoliv sonda Rosetta společně s landerem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná z povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že jsou na stopě způsobu, kterým kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje molekulární kyslík.

Bližší informace na naší stránce.

Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety.Podle dat se zdá, že kometu tvoří až ze 40 % organický materiál, a to velmi starý. Mohlo by se jednat o hmotu dokonce starší, než je celá naše Sluneční soustava. Tato hmota nejspíše pochází z takzvaných diffuse interstellar bands (DIB), což jsou organické molekuly složené z dusíku, vodíku, kyslíku a uhlíku. Ty jsou schopny absorbování záření astronomických objektů a kromě komet se vyskytují také na planetách. Tam se postupně přeměňují v důsledku chemických reakcí, v kometách pak pravděpodobně zůstávají v původním stavu.

Dá se předpokládat, že mimo jiné i na těchto poznatcích z mise Rosetta budou vědci stavět i v budoucnu. Další výzkum zmíněných organických molekul nám může pomoci nejen se dozvědět více o původu komet, ale také se posunout dále v řešení otázek vzniku života na Zemi či zkoumání možného života jinde ve vesmíru.

Dne 26. dubna byla jako Astronomický snímek dne vyhlášena fotografie, kterou v červnu 2016 pořídila dnes již nefungující sonda Rosetta, s názvem The Snows of Churyumov-Gerasimenko, což se dá česky přeložit například jako Sníh na kometě Churyumov-Gerasimenko. Snímek je vlastně souborem ve formátu GIF složeným ze 33 záběrů pořízených v průběhu 25 minut ze vzdálenosti přibližně 13 kilometrů od jádra komety 67P. Mezi zajímavosti na snímku patří zcela jistě povrch komety či souhvězdí Velkého psa, jež je vidět v pozadí. Efekt „sněžení“ je způsoben polétajícím prachem a dopadem částic slunečního větru.



Bližší informace nejen o samotné fotografii, ale i o misi Rosetta sdělil 28. dubna ve Studiu 6 Víkend Jakub Černý, předseda Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu. Rozhovor začíná ve zhruba 40. minutě vysílání.

Jednou z významných událostí mise sondy Rosetta byl objev molekulárního kyslíku u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jeho vznik byl původně nejasný. Vědci se přikláněli k názoru, že si jej vyrábí kometa sama v důsledku různých fyzikálních procesů na povrchu tělesa, ale věc se nejspíš bude mít trochu jinak. Zmíněné procesy na povrchu komety mohou vést ke vzniku malého množství kyslíku. Jeho hlavní zdroj se ale nachází jinde. Kevin Heritier a jeho spolupracovníci z Královské univerzity v Londýně totiž zjistili, že kyslík u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko je nejspíše takzvaně primordiální, tedy starší než samotná Sluneční soustava. Tento kyslík tak pravděpodobně pochází z prapůvodní mlhoviny, z níž postupem času vzniklo i Slunce a planety. A z tohoto zjištění vědci odvodili, že se kyslík dostal i do jader planetek a komet, což mohlo přispět i ke vzniku života na Zemi.