CASSINI

[Petr Valach]

Sonda Cassini zkoumá od roku 2004 Saturn a jeho soustavu měsíců. Jaké objevy lze v posledních letech aktivní činnosti sondy ještě očekávat?

Video je součástí článku .

Jako téměř zbrusu nová mise byl pracovníky z NASA označen poslední rok sondy Cassini u planety Saturn. Po mnoha letech výzkumu tohoto plynného obra a jeho měsíců – zejména Titanu a Enceladu, kde by potenciálně mohly být podmínky pro vznik života – se sonda chystá na závěrečnou fázi své mise. V ní má v plánu ještě podrobněji prozkoumat měsíc Titan, stejně jako mezery v prstencích v pořadí šesté nejbližší planety ke Slunci. 15. září 2017 by se sonda Cassini měla ponořit do atmosféry Saturnu. Protože je Saturn plynnou planetou, mise neskončí dopadem na jeho povrch. Sonda bude klesat až do doby, než shoří v atmosféře, tedy vlastně stejně jako je tomu u meteorů na Zemi. Po celou dobu této akce by k nám měla posílat data. Posledními informacemi, které se tak z mise započaté v roce 1997 nejspíše dozvíme, budou podrobnosti o Saturnově atmosféře.

[Petr Valach]

Mise sondy Cassini končí. Postupně se více a více přibližuje k Saturnu a 15. září se ponoří do hustých vrstev Saturnovy atmosféry, kde zanikne. Tak se zajistí, že měsíce Enceladus a Titan, možní nositelé života, nebudou kontaminovány pozemskými mikroby.

Postupné přibližování umožní sestavit podrobnější mapu gravitačních a magnetických polí v okolí planety, čímž se vědci dovědí více o složení planety. Sonda se Cassini rovněž zaměří na výzkum materiálu mezi nejvnitřnějším Saturnovým prstencem D a atmosfétrou planety.

Sonda Cassini zachytila v noci z 12. na 13. dubna 2017 Zemi, prosvítající mezi prstenci Saturna. Sonda v tu chvíli byla vzdálená 1,4 miliardy kilometrů od Země. A 26. dubna 2017 proletěla sonda Cassini poprvé úzkou mezerou mezi prstenci planety a samotným Saturnem, resp. nejvyššími oblaky jeho atmosféry. V době průletu se nacházela 3000 km od vrchní vrstvy mraků, kde je atmosférický tlak srovnatelný s tlakem pozemské atmosféry při hladině moře, a 200 km od viditelného vnitřního okraje prstence. Mezera je tedy asi 2000 km široká.