JUNO na návštěvě u Krále planet

[Adam Malíř]

Po pětileté cestě kosmickým prostorem se k největší planetě Sluneční soustavy, Jupiteru, blíží americká kosmická sonda Juno. Bude zkoumat jeho atmosféru, magnetosféru, jádro. Juno je planetární sonda navržená konstruktéry a inženýry NASA v rámci amerického programu New Fontiers, jehož prvním úspěchem byla návštěva trpasličí Pluto sondou New Horizons v roce 2015.

Dobová fotka zachycuje let rakety Atlas V do vesmíru i so svojím nákladom na palube, sondou JUNO. Na snímke vidíme blízku pláž k mysu Canaveral, Florida, USA. Štart rakety Atlas V do vesmíru sa odohrával 5. augusta 2011. Dňa 5. júla 2016 po 5 ročnom putovaní bola sonda JUNO navedená na obežnú dráhu okolo Jupitera. Viac o výskume a ďalších podrobnostiach okolo misie JUNO sa dozviete od kolegu Adama Malířa v článku .

Sonda Juno, ktorá bola navedená na obežnú dráhu Jupitera 5. júla 2016, sa už môže popýšiť prvým brilantným snímkom. Jeden z prístrojov, kamera JunoCam, nasnímala Jupiter a jeho okolie hneď, ako sonda Juno vstúpila na jeho obežnú dráhu.

Aby sme boli presnejší, dátum vytvorenia fotky je 10. júl 2016 v čase 05:30 UTC vo vzdialenosti 4,3 milióna kilometrov od Jupitera.

Tento snímek pořídila sonda JUNO dne 27. srpna 2016. Jedná se o dosud neviděný Jupiterův jižní pól. Snímek byl pořízen z výšky asi 94.500 km nad polární oblastí. Na tomto snímku vidíme četné bouřky, a to jak anticyklon (točících se proti směru chodu hodinových ručiček), tak ty točících se po směru. Podobný snímek nemohl být do doby průletu JUNO pořízen. Sonda Cassini, která kolem Jupiteru prolétala v roce 2000 ze šikmého úhlu, však mohla vidět značnou část polární oblasti.

Ve středu 19. 10. 2016 kolem osmé hodiny ranní SELČ dorazila od sondy JUNO nemilá zpráva. Na sondě byl asi 13 hodin před prvním těsným přiblížením k Jupiteru aktivován bezpečnostní režim a veškeré vědecké přístroje se vypnuly. Důvodem bylo nejspíše přetížení hlavního počítače sondy, které vedlo k jeho restartu a aktivaci bezpečnostního režimu. Automaticky byla obnovena funkce antény aby bylo možné zjistit, co konkrétně zavinilo tento problém. Jelikož v době problémů se sonda nacházela v jednom z nejnižších bodů průletu, což samozřejmě znamená ztrátu spousty dat, které mohla sonda získat.

Po usilovné práci vědeckého týmu na co nejrychlejším obnovení sondy do normálního stavu se 24. září zadařilo a sonda opustila bezpečnostní režim. Momentálně je sonda plně provozuschopná a reaguje na všechny příkazy ze Země.

Sonda též úspěšně 25. 10. uskutečnila brzdný manévr, který trval cca 31 minut a byl plně automatický bez kontroly ze Země. Tento manévr byl součástí přípravy na těsný průlet kolem Jupiteru 11. 12. 2016. Sonda při něm změnila rychlost o 2,6 m/s.